Jak to dělám já.
Postupem doby jsem si osvojila několik technik, kterými se nechá frivolitka zhotovit. Pro svou další činnost jsem si vybrala jednu z několika člunkových možností, která mi "sedí". Při práci důsledně dodržuji rub a líc a samozřejmostí je i bezuzlíkové napojování příze. S krajkou pracuji v soudobém pojetí tak, aby se mi výrobek líbil. Musím ale říci, že se mi občas stane, že se původní záměr neztotožní s konečným výsledkem. Vysvětlení je toto. Začnu náhrdelník, po několika hodinách práce změním názor a pokračuji podle nového nápadu - límec. Za pár dní, když je výrobek hotov, je tento výsledek - dečka. Zkrátka s frivolitkou si užívám také jistá, zprvu i nepředvídaná dobrodružství. Při zhotovování frivolitkové krajky je třeba velké pozornosti, protože když dojde k chybě, párání je velice obtížné. Někdy je nutné chybnou část vystříhnout a pak je mnohdy několikahodinová práce zmařena. V tom případě, ale není nutné zoufat
a nechat se odradit.
Podobné chvíle, kdy se tak nedaří, jsou sice nepříjemné, ale nikoliv tragické. Chce to jen vyzbrojit se notnou dávkou trpělivosti, uchopit frivolitku nejen do rukou, ale, a to především, do srdce a výsledek v podobě krásného uspokojení se dostaví sám. Když zasednu k frivolitce, začne se mi po těle rozlévat pocit nepopsatelné úlevy. Totéž bych přála každému, koho frivolitka pohltí, stejně jako mě. Poslední dobou si získává na oblibě vkládání korálků do frivolitky. Je to nádherná práce, já sama jsem si ji velmi oblíbila. Moje modely vznikají převážně kombinací klasických (učebnicových) vzorů, mé fantazie a momentální nálady. Všechny, až na několik málo vyjímek, jsou originální a na některá se vztahují autorská práva. Za prohlédnutí stojí a doufám, že slušnost nikomu nedovolí zneužít je. Věřím, že vám prohlídka mých stránek přinese příjemné prožitky a přispěje alespoň malou měrou k tomu, že se vám tato krajka zalíbí.
